Metody oceňování pojistného plnění

Obsah:

Anonim

Pojistné sazby stanovené pojišťovnami zahrnují výpočetní metody, které zahrnují náklady na pojištění osoby nebo podniku a zároveň vytvářejí určitý zisk v procesu. Metody pojistného oceňování se mohou lišit v závislosti na druzích proměnných, které se berou v úvahu při určování cenových sazeb. Při použitých metodách mohou být v závislosti na druhu pojištění zohledněny rizikové faktory, faktory pravděpodobnosti a individuální historie nároků.

Metoda hodnocení programu

Metody pojistného oceňování - známé také jako tvorba sazeb - poskytují výchozí nebo standardní sazby, které tvoří základ pro stanovení cen jednotlivých scénářů. Různé metody oceňování se mohou opřít o základní sazby, pokud se jedná o jiné faktory, jako je historie rizik a nároků. Metoda časového rozvrhu používá jako počáteční bod základní sazby a pak faktory v jiných proměnných v závislosti na míře rizika, které nesou, podle TheMatter, zdroje finančního plánování místa. Metody ratingových plánů se používají v rámci průmyslu pojištění komerčních nemovitostí, kde faktory jako umístění, velikost a obchodní účel poskytují základní ukazatele pro stanovení cenových sazeb. Výchozí ukazatele se opírají o zjištěné rizikové faktory zjištěné ve skupině nebo třídě pojistníků, kteří mají podobné charakteristiky, jako je věk, pohlaví a pracovní linie. Tyto ukazatele představují výchozí body nebo výchozí sazby, které se používají pro výpočet pojistné sazby pro jednotlivé pojistníky.

Metoda zpětného hodnocení

Některé druhy pojištění poskytují ochranu proti rizikům, které jsou méně předvídatelné než rizika kryté jinými druhy pojištění. Příkladem toho by mohlo být pojištění proti vloupání, kdy by šance předvídat, jak často bude podnik burglarizován, jsou obtížnější než předvídat zdravotní rizika, jako jsou srdeční onemocnění nebo diabetes se zdravotním pojištěním. Podle TheMatter se metoda retrospektivní ratingu opírá spíše o skutečnou zkušenost s pojistnou událostí při stanovení cenových sazeb na rozdíl od základních hodnot nebo standardních cenových sazeb. Za tímto účelem může společnost vyžadovat, aby platby pojistného byly prováděny v přírůstcích s částkou splatnou na začátku pojistné smlouvy a zbytkem splatným na konci pojistné smlouvy. V případě pojištění proti vlámaniu je částka zbývající platby pojistného založena na tom, zda došlo k vloupání od počátku pojistné doby.

Zkušební metoda hodnocení

Zkušenosti s metodami stanovování cenových tarifů spočívají v tom, že při určování toho, jaká sazba pojistného je účtována, spíše závisí na zkušenosti držitele pojistné smlouvy. Typy pojištění, které využívají tuto metodu, zahrnují automobile, náhradu pracovníků a pojištění odpovědnosti za škodu. Cenové sazby se určují podle faktoru důvěryhodnosti, který používá minulou historii pohledávek osoby jako ukazatel míry rizika a pravděpodobnost, že budou podány budoucí nároky. Jakmile je stanovena úroveň rizika, faktor spolehlivosti se měří podle základní cenové sazby, která odpovídá průměrné sazbě účtované skupině pojistníků, která mají podobné charakteristiky. Následně se provedou úpravy základního tarifu na základě hodnocení důvěryhodnosti každého pojistníka.