Otázka nerovnosti příjmů je důležitou otázkou v hospodářských a politických diskusích. Není překvapením, že ekonomové a politici často nesouhlasí s výhodami a nevýhodami nerovnosti příjmů. Porozumění této debatě je důležité, protože poskytuje přehled o odůvodnění politických rozhodnutí a pomáhá informovat rozhovor o makroekonomické teorii. Kromě toho jsou příčiny a důsledky nerovnosti příjmů oblast akademického zájmu.
Základy nerovnosti příjmů
Nerovnost příjmů je v podstatě rozdíl mezi množstvím peněžitých výdělků jedné osoby nebo skupiny lidí a jinými. Často je diskuse vymezena z hlediska "haves" a "has-nots", nebo bohatých ve srovnání s chudými. Nerovnost se měří podle různých metrik, včetně Lorenzovy křivky a koeficientu Giniho. Lorenzova křivka je vypočítána na grafu, kde je podle Centrální zpravodajské služby "kumulativní rodinný příjem vynesen proti počtu rodin uspořádaných od nejchudších až po nejbohatší." Giniův koeficient je reprezentován rozdílem mezi Lorenzovou křivkou národa a dokonalou rovnicí - Lorenzovou křivkou, pokud všechny rodiny získaly stejný příjem.
Výhody nerovnosti příjmů
Někteří vědci a politici považují nerovnost příjmů za přirozený a prospěšný rys národního hospodářství. Podle Amerického institutu pro instituty, politického think-tanku, "rostoucí rozdíly v nerovnostech jsou spojeny s rostoucí příležitostí - v tomto případě příležitostí pokročit přes vzdělání". Z tohoto hlediska nerovnost přichází nezbytně v důsledku rostoucí prosperity a doprovází zlepšený životní standard všech lidí v ekonomice. Nerovnost je považována za prostředek odměňování některých aktérů v hospodářství za zvýšené investice do budoucnosti; potlačení nerovnosti má za následek odrazování výstupu.
Nevýhody nerovnosti příjmů
Jiní politici, filozofové a ekonomové se domnívají, že nerovnost příjmů škodí hospodářskému růstu, sociální spravedlnosti a lidskému blahu. Světová banka například uvádí, že "vysoká nerovnost ohrožuje politickou stabilitu země", neboť osoby bez vysokých příjmů nejsou spokojeny s jejich ekonomickým postavením. Z tohoto pohledu může dojít k politickému záškraništi, selhání budování národního konsenzu a dokonce i násilných konfliktů.Podle Anny Bernasekové z "New York Times" se "někteří vědci domnívají, že rostoucí nerovnost vede k větším zdravotním problémům v celkové populaci" a "nerovnost příjmů může rozmnožovat korupci", o čemž se předpokládá, že omezí dlouhodobý růst neefektivně přidělování hospodářských zdrojů.
Relativní nerovnost příjmů
Nerovnost příjmů se v jednotlivých zemích značně liší. Úroveň příjmů samotných zemí se také výrazně liší. Nerovnost příjmů se často měří na národní úrovni s použitím koeficientu Gini a na celosvětové úrovni srovnává rozdíly v hrubém domácím produktu na obyvatele. V každém případě je rozsah opatření velmi relevantní. Například "New York Times" a "NPR" oba uvádějí, že nerovnost v příjmech ve Spojených státech vzrostla mezi roky 1980 a 2004. Bez ohledu na to země jako celek zažívá nižší míru nerovnosti v příjmech než méně industrializované národy, Sierra Leone nebo Guatemala a větší nerovnost než evropské národy, jako je například Norsko nebo Švédsko.
