Kolektivní vyjednávání a práva zaměstnanců

Obsah:

Anonim

Federální zákon, známý jako statut Spolkového útvaru práce a řízení z roku 1977, zakládá práva zaměstnanců zapojit se do procesu kolektivního vyjednávání. Podle tohoto statutu stanoví pokyny pro zastoupení odborů, zapojení zaměstnanců a procesy pro řešení sporů práva a povinnosti zástupců odborů, zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci kolektivního vyjednávání.

Kolektivní vyjednávání

Kolektivní procesy vyjednávání umožňují zaměstnancům vyjednávat o svých pracovních podmínkách strukturovaným a organizovaným způsobem. Podle federálního práva mají zaměstnanci právo uspořádat sdružení složenou ze zástupců, kteří se jimi zabývají ve věcech týkajících se pracovních podmínek. Pracovní podmínky mohou zahrnovat otázky týkající se personálních politik a postupů nebo jakýchkoli podmínek, které ovlivňují pracovní prostředí zaměstnanců. Jakmile je sdružení vytvořena, jsou vedoucí pracovníci povinni se setkat se zástupci odborů v přiměřené době, aby řešili otázky týkající se zaměstnanců na pracovišti.

Práva Unie

Sdružení zaměstnanců jedná jako vyjednávací jednotka jménem zaměstnanců ve společnosti. Zástupci Unie tvoří vybraná skupina zaměstnanců, kteří zastupují různé úrovně a oddělení v rámci zaměstnaneckých řad. Jednotky nebo vyjednávací jednotky jsou naopak povinny zastupovat práva všech zaměstnanců, což znamená, že všichni zaměstnanci mají právo očekávat spravedlivé zastoupení svých otázek a obav. Zástupci Unie mají také právo účastnit se jakýchkoli schůzek vedení, které se dotýkají konkrétního zaměstnance nebo oddělení zaměstnanců nebo ovlivňují jejich pracovní podmínky. V průběhu vyjednávání mají zástupci odborů právo požádat o zaměstnanecké, politické nebo procesní údaje, které se týkají tématu diskuse v zájmu zájmů zaměstnance nebo oddělení.

Práva zaměstnanců

Národní zákon o pracovních vztazích chrání práva zaměstnanců, kteří chtějí diskutovat, organizovat a podílet se na organizaci práce nebo odboru. Zákon zakazuje zaměstnavatelům zakazovat diskusi o odborech nebo penalizovat zaměstnance za to. Zaměstnanci mají také právo účastnit se nebo se účastnit svazu jako zástupci svazu nebo jako členové odborů. Zaměstnanci, kteří se rozhodnou neúčastnit se odborů, mají nadále nárok na odborovou ochranu podle zákona o pracovních vztazích.

Proces sdružování

Jako součást dohody o kolektivním vyjednávání rozhodují společnosti a svazy o systému řešení stížností v rámci kolektivního vyjednávání a řešení individuálních pracovních sporů. Nespravedlnosti se mohou týkat pracovních podmínek, které se týkají jednoho nebo více zaměstnanců v jednom nebo více odděleních. Mezi zaměstnanci a sdružením nebo sdružením a managementem může vznikat také nespokojenost vždy, když nastane porušení smlouvy mezi zaměstnavatelem, zaměstnancem, zaměstnavatelem nebo odborovým zaměstnavatelem. Smluvní porušení zahrnují tvrzení, že nebyly dodrženy zásady, které stanovil zaměstnavatel nebo pravidla stanovená odborovou organizací. Zaměstnanec má právo účastnit se stížností na zastupování a zastupovat jeho vlastní zájmy v případech, kdy se týká zaměstnaneckého problému. V případech, kdy proces vyřizování nevyřeší problém, se na všechny zúčastněné strany vztahuje rozhodnutí neutrálního arbitra třetí strany.

Doporučuje