Investice je ústředním faktorem při určování hrubého domácího produktu, což je souhrnné měřítko ekonomické produkce země. Vzhledem k tomu, že společnosti investují více, zvyšují svou schopnost vyrábět více zboží a služeb za nižší náklady, což znamená vyšší produktivitu a hospodářský růst. Investice, zkrátka, zvyšují produktivitu a růst.
Identifikace
Ekonomové definují investice jako výdaje na zásoby, struktury a kapitál, definované jako zařízení používaná pro výrobu zboží a služeb. Výrobní firmy například investují, když si koupí další zařízení nebo nové stroje pro výrobu svých výrobků. Investice do struktur zahrnují nákup domů nových domácností.
Účinky na produktivitu
Produktivita se vztahuje k množství výrobků a služeb vytvořených za každou hodinu práce. Investiční paliva zvyšují produktivitu zvyšováním výrobní kapacity pracovníků a firem. Například investice do strojů šetřících pracovní sílu mohou ušetřit pracovní sílu a produkovat více výrobků za méně času. To snižuje výrobní náklady tím, že šetří pracovní sílu, což je jedna z největších nákladů při výrobě výrobku, poznamenává Harvardův ekonom Greg Mankiw, bývalý poradce Bílého domu.
Účinky na hospodářský růst
Vzhledem k tomu, že investice jsou součástí HDP, zvyšující se investice mohou přispět k ekonomickému růstu měřené ročním růstem HDP. Ve své učebnici "Zásady ekonomiky" představil Mankiw údaje o investicích a míře ekonomického růstu pro 15 zemí za období 31 let, v letech 1960 až 1991. Země s vyššími investicemi, jako je Japonsko, Jižní Korea a Singapur, nejvyšší tempo hospodářského růstu za toto období. Tyto výsledky naznačují pozitivní vztah mezi investicí a ekonomickým růstem.
Investiční zdroje
Ekonomika je o přidělování omezených zdrojů, investičních zdrojů. Mankiw varuje, že rostoucí investice znamená, že společnosti musí utrácet méně a ušetřit více. Vyšší míra úspor znamená, že bankovní a finanční systém má více půjček, což umožňuje společnostem akumulovat více kapitálu pro vyšší produktivitu a růst. Obětování současné spotřeby uvolňuje více peněz na investice, což spotřebitelům zajistí budoucí spotřebu v budoucnosti, píše Mankiw.