Přístup založený na poměru nákladů je metoda, kterou podniky používají k určení ceny, za kterou může produkt nabízet. Metody "cost-plus" jsou nejlépe chápány v kontrastu s alternativními přístupy k nastavení cen, jako je přístup "cena-mínus".
Přístup Cost-Plus
V přístupu "nákladově-plus" se manažeři společnosti dívají na to, kolik stojí společnost při výrobě určitého produktu. Jakmile manažeři znají náklady na produkt, přidávají k této částce ziskové rozpětí a nabízejí výrobek k prodeji na trhu.
Přístup "cena-mínus"
Prístup "cena-mínus" je opačný než přístup "cena-plus". V systému cena-mínus využívají společnosti průzkum trhu k určení, kolik spotřebitelů zaplatí za konkrétní produkt. Jakmile budou mít tyto informace k dispozici, budou pracovat zpětně, odečtou ziskové rozpětí a budou pracovat na tom, jak vyrábět produkt na základě těchto konečných cílových nákladů.
Výhody a nevýhody obou přístupů
Cost plus má tu výhodu, že je jednoduchý a nevyžaduje rozsáhlý průzkum trhu. Nicméně cena plus má tu nevýhodu, že ignoruje roli poptávky spotřebitele při stanovování cen a neposkytuje žádnou pobídku k efektivitě.
Cena mínus má tu výhodu, že nabádá společnosti k co největšímu snížení nákladů, ale může být drahé získat všechny potřebné informace o trhu.
