Zatímco odbory zajišťují vyšší mzdy a zvyšují úroveň ochrany pracovních míst pro své členy, přinášejí také mnoho neúmyslných nepříznivých dopadů na ekonomiku jako celek. Existence a růst odborů může přispět k vyšší míře nezaměstnanosti, vyšším úrovním rasových rozdílů v příjmech a sníženému růstu průmyslu.
Negativní vlivy odborových svazů na zaměstnanost
Tím, že se omezí počet způsobilých pracovníků v průmyslu, odborové organizace podstatně snižují nabídku pracovních sil a posunují křivku nabídky práce nahoru. V důsledku toho existence odborů zvyšuje průměrnou mzdu nad úroveň, která by na trhu přirozeně nastala. Průnik nových křivek nabídky a poptávky práce se však také projevuje na nižší úrovni zaměstnanosti. Existuje tedy vyšší míra nezaměstnanosti, neboť v podstatě si podniky mohou dovolit najmout méně pracovníků na vyšší mzdu.
Ztráta obchodní hodnoty a snížení růstu
Zvýšením průměrného balíčku o mzdách a přínosech nad úroveň přírodního trhu sdružení nepříznivě ovlivňují ziskové marže podniků a průmyslových odvětví, které ovlivňují. Účinky odborů jsou obzvláště významné pro menší podniky, které mají tendenci mít menší ziskové marže. Tím, že přispějí ke zvýšení nákladů na pracovní sílu a ke snížení ziskovosti, mohou odbory také zpomalit růst podniků a nakonec průmysl jako celek.
Zvýšení rasové nerovnosti v příjmech
Vzhledem k tomu, že menšiny jsou v odborových organizacích nepřiměřeně zastoupeny, může růst odborů také vést k vyšším úrovním rozdílů v příjmech. Odbory nejen povedou k vyšším průměrným platům u svých zaměstnanců, ale také přispívají k vyšší míře nezaměstnanosti mezi těmi, kteří nejsou členy. Svazky tak mohou vést k nižším průměrným platům a nižším mírám zaměstnanosti mezi menšinami v postižených odvětvích.
