Mnoho potenciálních majitelů podniků je zaměňováno mezi koncepty povolení a licence (aka obchodní příležitost). Klíčovým rozdílem spočívá v oblasti práva, kterým se řídí každý typ podniku. Tento právní rozdíl je základem toho, jaké informace musí být zahrnuty do každého typu dohody.
Právní rozdíl
Franchising je založen na zákonu o cenných papírech, zatímco licencování spadá do oblasti smluvního práva. Ve smyslu laiků to znamená, že pokud chce podnik expandovat prostřednictvím franchisingu, musí se zaregistrovat v příslušných jurisdikcích a také zahrnout určité informace do franšízové dohody. Licenční smlouva je pouze obchodní smlouva mezi dvěma stranami.
Základy franchisingové dohody
Smlouva o franchisingu je zpravidla zdlouhavý dokument a zahrnuje takovou oblast, jako je cena franšízy, licenční poplatky, práva a povinnosti franchisora a franšízy, práva na území, školení a podpora, jakož i zveřejnění finančních dokumentů.
Základní licence pro licence
Licenční smlouva má obvykle kratší délku a uděluje držiteli licence právo užívat, uvádět na trh a prodat produkt služby poskytovatele licence bez penalizace. Obvykle také pokrývá náklady na licence, poplatky za autorské poplatky a práva na území. Neexistuje však povinnost poskytovatele licence zveřejnit své finanční informace.
Obchodní vztah
Licenční smlouva a licenční smlouva stanoví, že franšízové a držitelé licencí jsou považováni za nezávislé dodavatele a jako takové nejsou zaměstnáni mateřskou společností nebo ve spolupráci s mateřskou společností.
Řízení
Otázka kontroly nad každodenními operacemi bude pravděpodobné zahrnovat jak franchisovou, tak i licenční smlouvu. S franchisovým systémem si franchisor zachovává kontrolu nad obecnými obchodními operacemi, marketingem a také tím, jak jsou jeho služby nebo produkty dodávány koncovému uživateli. Držiteli licence je poskytnuta mnohem větší svoboda v oblasti obchodních operací, marketingu a prodeje. Většina poskytovatelů licencí však požaduje, aby držitelé licencí dodržovali normy zajišťování kvality.
