Některé organizace povzbuzují zaměstnance, aby byli sami a mysleli si samostatně. Jiní zdůrazňují týmovou práci a mezilidské vztahy. Lidé, kteří žijí ve Spojených státech, se například učí, že jsou soběstační a rozhodují samostatně. Tento přístup je známý jako individualismus. Asijské kultury naopak zdůrazňují spolupráci a nahlížejí se na lidi jako na skupiny spíše než na jednotlivé osoby, které jsou známé jako kolektivismus. Jako vlastník firmy je vaší zodpovědností rozhodnout, jaký přístup chcete provést pro kulturu na pracovišti.
Co je organizační individualismus?
Zaměstnanci jsou životní silou vaší společnosti. Pokud jste jako většina vlastníků firem, chcete vytvořit vysoce výkonné týmy, stejně jako organizační kulturu, která odpovídá vaší vize a cílům. Proto je důležité se ujistit, že jsou zaměstnanci na pracovišti, dobře komunikují a cítí se za jejich úsilí.
Někteří lidé dávají přednost práci samostatně, rozhodují se samy a vynikají v odpovědnosti. Mají tendenci mít silné názory a jejich úspěchy jsou uznávány nadřízenými. Tito lidé jsou často označováni jako individualisté.
Organizace, které adoptují individualistické hodnoty, uznávají zaměstnance za své jedinečné dovednosti spíše než odměňování úsilí skupiny. Podle průzkumu firmy Mercer se více zaměstnanců stále častěji chtějí chápat jako jednotlivci a chtějí být respektováni pro své osobité osobnosti a talenty. Dnes je tato filozofie převládající ve všech aspektech naší společnosti. Být jediným rodičem, cestování sám nebo žijící sám není tabu.
Individuální kultura na pracovišti podporuje kreativitu a inovaci, zvyšuje angažovanost zaměstnanců a motivuje lidi k tomu, aby vynaložili maximum. Zaměstnanci jsou hrdí na své úspěchy a snaží se dosáhnout špičkového výkonu, protože vědí, že jejich úsilí bude oceněno.
Co je to kolektivismus?
Podívejte se na nějaké noviny nebo pracovní desku a uvidíte společnosti hledající zaměstnance, kteří jsou skvělými týmovými hráči a rádi pracují jako součást skupiny. Organizace, které se zajímají o kolektivistickou kulturu, se zaměřují na větší blaho celého týmu a méně na individuální schopnosti a úspěchy zaměstnanců. Zdůrazňují spolupráci a očekávají, že pracovníci budou působit jako členové soudržné skupiny.
Přemýšlejte o kolektivismu jako o míře, v níž se jednotlivci považují za členy určitých skupin. Zvažte prodejního manažera, který právě podepsal smlouvu s významným klientem. Pravděpodobně sdělí nadřízeným, že prodejní tým udělal skvělou práci tím, že uzavřel dohodu, přestože udělal všechno sám. Celý tým bude odměněn a obdrží řádné uznání. Tak vypadá kolektivistická kultura.
V tomto druhu organizační kultury dostávají zaměstnanci rovné příležitosti. To může pomáhat předcházet konfliktům a zároveň přinášet týmu větší stabilitu a konzistenci. Zaměstnanci sdílejí rovné práva a zodpovědnosti, brainstormují nápady společně a činí kolektivní rozhodnutí.
Jaký je nejlepší přístup?
Navzdory jejich zjevným výhodám žádný z těchto přístupů není dokonalý. Individualismus podporuje kreativitu a osobní excelenci, ale může také vést ke konfliktům a odporu ke spolupráci. Zaměstnanci nemusí být ochotni dodržovat předem definované normy a metodiky, které mohou ovlivnit tým a organizaci jako celek. Někteří mohou dokonce využít neetické praktiky, aby získali konkurenční výhodu, propagovali se a šli na kariérní žebřík.
Organizace, které používají kolektivistický přístup, se mohou setkávat s těmito problémy, ale v menší míře. Nevýhodou je, že zaměstnanci mohou být méně motivováni k práci a dosažení špičkového výkonu, protože jejich individuální úsilí je přehlíženo. Navíc tento přístup může poškodit kreativitu a inovaci. Pokud má jeden z vašich zaměstnanců skvělý nápad, ale zbytek týmu se s tím nesouhlasí, může se dostat do rutiny a vzdát se snahy být kreativní a dělat věci lépe.
V ideálním případě se snažíme najít rovnováhu mezi kolektivismem a individualismem. Oba se vzájemně nevylučují. Můžete například přiřadit projekty oddělením a týmům, které společně pracují na dosažení požadovaného výsledku. Zaměstnanci mohou být i nadále hodnoceni individuálně na základě jejich výkonu a příspěvků k projektu.
